Zemětřesení v roce 2011 změnilo novozélandský Christchurch k nepoznání. Otřesy o síle 6,3 stupňů Richterovi škály narušily většinu budov v centru a proměnily je v hromadu sutin. Škody na celém ostrově se vyšplhaly na astronomických 40 miliard novozélandských dolarů. Obyvatelé však v sobě nezapřou krev dobrodružných předků. I když zahraniční odborníci předpovídali Novému Zélandu čtyřicetileté období ekonomické stagnace a pozvolného vyrovnávání se s následky otřesů, místní lidé spatřili v rozvráceném městě novou příležitost, jak znovu chytře stavět a vybudovat nové město.

V následujících měsících prakticky všechny regionální noviny plynule zařadily do svých vydání novou přílohu „Rebuild“ („Obnova“) a na široké veřejnosti se otevřela diskuze na téma, jak vlastně rekonstrukci města pojmout. Téměř každý měl možnost se vyjádřit k jednotlivým bodům rekonstrukce městského centra: „Budeme skutečně potřebovat nový sportovní stadion? Nebude užitečnější nejdřív investovat do dopravní infrastruktury? Opravíme a zachováme historické budovy, anebo místo nich vystavíme nové?“ Jen v málokterém státě se jednalo tak otevřeně o jednotlivých bodech městského plánování.

Navzdory nedávné katastrofě se tak Nový Zéland stal rájem architektů a designérů celého světa. Počet jednotlivých projektových soutěží tu na krátkou dobu převýšil například Evropskou unii. Téma přestavby je stále velmi živé, a pozoruhodné je právě způsob, s jakým se lidé aktivně zajímají o to, co teď bude ve městě stát. Místní obyvatelé se teď snaží nevzpomínat na neštěstí, ale soustředí se na novou příležitost, nové město Christchurch. A to má podle jejich představ být čisté a zelené, jako celý Nový Zéland. Typickým příkladem je zpracování návrhu „Městské vesnice“ (Urban Village), komunálního/obytného centra projektovaného ruským architektonickým studiem Zotov & Co.

"Obvodové stěny kolem centrálního náměstí jsou vybudovány z pálených cihel, respektive hlíny, pocházející z kopaných základů"

Centrum města Christchurch bylo těžce zasaženo, a proto měli architekti ze Zotov & Co. pod vedením Oleny Grankiny prakticky volné pole působnosti. Co ale místní upřednostní nejvíc? V návrhu se nakonec rozhodli, že na ploše 8100 metrů čtverečních vybudují „zelený ostrov“ uprostřed města. Koncept prostředí, které by lákalo k aktivnímu trávení času a umožňovalo vytváření sociálních vazeb setkávajících se lidí. Vznikla tak idea propojené obytné jednotky s padesáti byty, která je „uzavřena“ vlastním obvodem stavby. Uprostřed vymezeného prostoru vzniká zalesněné mikro-náměstí, podle řeckého vzoru „agory“, kde na sebe lidé každý den narážejí.

Obvodové stěny kolem centrálního náměstí jsou vybudovány z pálených cihel, respektive hlíny, pocházející z kopaných základů. Blok obytných jednotek však má odrážet komplexní představu zeleného ostrova: toho bylo dosaženo vytvořením umělých svahů, které slouží současně jako zatravněné plochy parku a zahrádek. Z ulice tedy vidíme „normální“ domy, které se však opticky hroutí do svého zeleného středu. Podél obvodu zůstává dostatek prostoru pro garáže a výlohy obchodů.  Při pohledu ze středu však střechy jednotlivých bytů vytvářejí optickou bariéru mezi soukromým a veřejným prostorem, je to klidné a nerušené místo.

Ostrovní myšlenka překračuje ale rámec architektury, a přenáší se i do „života“ nájemníků. Ti mají možnost na svých zahrádkách za domem pěstovat potraviny (víno, brokolici, dýně, bylinky) a květiny, a přebytky z produkce odprodávat do obchůdků, které se nacházejí na obvodu bloku. V projektu se dokonce počítá i se spásáním zelených ploch ovcemi. Další idea „uzavřeného koloběhu“ se týká dešťové vody, která by normálně odtékala do řeky. Díky vodosběrným jednotkám je zachycována, a využívána pro závlahu uvnitř „Městské vesnice“, včetně zásobování otevřené vodní plochy. K vytápění objektů je využíváno geotermální energie.

Základní prvky: 

• začlenění centrálního společného prostoru – model řecké agory, či maorského „maeri“
• „terasové“ pojetí bydlení se střední hustotou zasídlení
• prostorově neomezená zeleň, park přecházející v užitkovou zahradu
• ideální zvukové i optické podmínky pro komunikaci ve vymezeném prostoru – soukromí vs. komunita

Prostorové členění bytových jednotek:

             
autor: Mgr. Radomír Dohnal