Ve Stavebním obzoru č.5/2007 vyšel článek Ing. Michala Uhrina z TOP GEO Brno, spol. s r. o. o Výstavbě metodou „top&down“ v rámci projektu Palladium, který mě inspiroval k napsání tohoto příspěvku. Společnost TOP D.C.C. s.r.o., kde jsem jednatelem, zpracovávala pro Palladium časové plány jako podklad pro přípravu a řízení stavby pro generálního dodavatele Strabag, a.s.

Historické centrum Prahy je Pražskou památkovou rezervací, světovou kulturní památkou UNESCO a zároveň jednou z nejrozsáhlejších rezervací na světě. Výstavba pražského multifunkčního komplexu a obchodního domu Palladia v místech původních kasáren a jízdárny Jiřího z Poděbrad byla ze stavebního hlediska unikátní. Znamenala pro účastníky výstavby řadu jednání a povolovacích řízení s památkovými úřady a dodržování řady omezení. Územní a stavební řízení bylo delší než obvykle. Komplikovanější a složitější z hlediska časového plánu byly nejen přípravné fáze, ale i vlastní realizace. Památkově chráněné stavby jsou náročné i z hlediska koordinace prací. Řemesla zde vyžadují specifické znalosti technologií dříve používaných a dnes často zapomenutých. Více jak čtvrtstoletí se zabývám přípravou a řízením složitých a rozsáhlých staveb a proto bych rád na příkladu Palladia čtenářům přiblížil zásady časového plánování pro stavby s  komplikovanou statikou, s nepřekročitelnou dobou výstavby, realizované na minimálním staveništi a přitom s vysokými nároky na kvalitu provedených prací (obr.1).  

Obr. 1   Limitní podmínky výstavby Palladia

Pro plánování výstavby složitých a rozsáhlých staveb realizovaných just in time je nezbytné dodržovat tyto zásady:

1. stanovit pořadí důležitosti jednotlivých atributů stavění (rychlost výstavby, proveditelnost, kvalita, cena) pro modelování průběhu výstavby
2. časové plány strukturovat dle způsobu využití (strategický, koordinační, prováděcí, detailní)
3. vyřešit logistiku, tj. zajistit maximální rychlost provádění stavby využitím progresivních technologií a postupů, optimalizovat řazení jednotlivých činností, to vše s ohledem na proveditelnost stavebního objektu
4. řešit krizové situace na stavbě a pro stanovení následného časového postupu výstavby využít mimo standardních metod i analýzy PERT či dynamických harmonogramů, čímž jsou zohledněna rizika způsobená technologickými a organizačními vlivy
5. pokud je zpracováván informační model budovy (BIM), využít ho pro časové plánování  

Následující kapitoly objasní výše uvedené zásady na příkladu Palladia.

1 Stanovení pořadí důležitosti a modelování průběhu výstavby

Nejdůležitější při realizaci developerských projektů obchodních a nákupních center je jejich otevření před vánocemi. K dodržení smluvních termínů jsme museli vytvořit sofistikovaný systém časového plánování výstavbového projektu. Pro Palladium to byl strukturovaný systém časového plánování s více jak 4.000 činnostmi v programu MS Projekt. Po dokončení stavby byla vytvořená databáze zdrojem informací i pro právní oddělení generálního dodavatele pro kontrolu splnění smluvních závazků subdodavatelů.

Postupně jsme zpracovávali detailní harmonogramy rozhodujících konstrukcí a tyto informace integrovali do prováděcích, koordinačních či strategických harmonogramů. Časoví plánovači vždy prezentovali investorovi aktualizovaný stav harmonogramu a představili postup výstavby v následujících týdnech. Na těchto jednáních byly projednávány problematické činnosti na kritické cestě harmonogramu. Jednalo se o zajištění statické stability rekonstruovaných objektů vhodným postupem výstavby, zimní vytápění budovy, provádění fasád hlavní budovy, kasáren i jízdárny, průběh výstavby střech a světlíky u jednotlivých objektů, strategie dokončování black box a předávání ploch nájemcům, rekonstrukce krovu jízdáren, umístění eskalátorů při výstavbě, napojení na metro, realizace vjezdů a výjezdů z garáží, těžení a odvoz zeminy u metody top&down.

Pro developerské rozhodování je třeba, aby časový plánovač zapracoval podstatné informace včas tak, aby investor i ostatní účastníci výstavby mohli tyto podklady použít k výběru technologického postupu výstavby. Technologie generují potřebné náklady, nároky na materiály, stroje i profese, predikují termín dokončení i dopad na důležité smluvní milníky a financování stavby.

Informace pro kvalitní a včasné časové plány Palladia zajišťoval kompletní projektový tým od technického dozoru investora, projektového manažera až po časové plánovače. Hierarchie řízení výstavbového projektu a informační toky zobrazuje obr. 2. Plnou čarou jsou zde vyznačeny přenosy dat ke zpracování a přerušovanou toky výsledných informací k projednání na kontrolních dnech stavby nebo koordinačních poradách investora.

    
 Obr. 2    Projektový tým pro časové plánování výstavbového projektu Palladium

2 Strukturování časových plánů

Časové plány Palladia jsme zpracovávali pro různé účely: firemní, smluvní řízení, finanční řízení nebo plánování zdrojů. Každý případ vyžadoval jiný přístup a podrobnost. Časové plány jsme proto strukturovali do podoby strategických, koordinačních, prováděcích a detailních časových plánů (obr. 3)

Obr. 3    Vzájemné propojení jednotlivých druhů harmonogramů

Významnými omezujícími podmínkami při tvorbě a aktualizaci časových plánů jsou smluvní termíny - milníky, jejichž nesplnění bylo ve smlouvě o dílo penalizováno. Ve strategickém plánu nesmí chybět informace o stavu projektování, vzorkování vybraných materiálů, systém zajišťovaných subdodávek, vlastní stavební práce, připravenost pro předání ploch nájemcům k dokončením nájemních ploch a dokončovací práce společných ploch před otevřením centra (obr. 4).

 
Obr. 4 Struktura harmonogramu Palladia

Stavba byla členěna na čtyři hlavní objekty : A - hlavní budova, B - kasárna, C - jízdárna a D - napojení na stanici metra Náměstí Republiky spolu s ulicí Revoluční a Na poříčí (obr 5).

 
Obr. 5.    Palladium – fyzický model budovy s objekty hlavní budovy (A), kasáren (B), jízdárny (C), náměstí Republiky s ulicemi Revoluční a Na poříčí (D)

V řezu budovy na obrázku 5 je vyznačena deska nad 3. PP, která rozepřela milánské stěny po obvodu stavební jámy a umožnila realizaci výstavby metodou top&down.

Časové plány pro objekty A-D jsme zpracovávali samostatně dle dohodnutých postupů výstavby a jednotlivé struktury propojovali v jeden harmonogram (MTS) dokončení celého komplexu (obr. 6).

 
Obr. 6    Dělení na hlavní objekty: hlavní budova (A), kasárny (B), jízdárna (C), nám. Republiky (D)

Postupně jsme pro Palladium zpracovávali detailní harmonogramy rozhodujících konstrukcí a tyto informace integrovali do prováděcích, koordinačních či strategických harmonogramů. Vždy na kontrolních poradách jsme prezentovali investorovi aktualizovaný stav harmonogramů a představili detailní postup výstavby v následujících týdnech. Za účasti investora, technického dozoru investora, hlavního manažera generálního dodavatele popřípadě subdodavatelů byly na těchto poradách projednávány problematické činnosti na kritické cestě harmonogramu. Jednalo se například o zajištění statické stability rekonstruovaných objektů vhodným postupem výstavby, zimní vytápění budovy, provádění fasád hlavní budovy, kasáren i jízdárny, průběh výstavby střech a světlíků u jednotlivých objektů, strategie dokončování black box a předávání ploch nájemcům, rekonstrukce krovu jízdáren, umístění eskalátorů při výstavbě, napojení na metro, realizace vjezdů a výjezdů z garáží, těžení a odvoz zeminy u metody top&down i mnoho dalších.

Další informace se dozvíte v následující části >

Ing. Luboš Krejčí, CSc., jednatel TOP D.C.C. s.r.o., externí učitel fakulty stavební ČVUT

Literatura:

1. KREJČÍ, Luboš: Časové plánování pro rozsáhlé stavby v EU, habilitační přednáška, 2011, ISBN 978-80-01-04755-2
2. KALIVODOVÁ, Helena, KREJČÍ, Luboš: Kalkulace cen stavebních prací a materiálů, 2007, ISBN 80-86897-05-2
3. KREJČÍ, Luboš: Příprava a řízení stavebních projektů po vstupu do EU časopis Project & Property, 2004, str. 8 –11, MK ČR E 14487
4. STOJKOVIČOVÁ, Kateřina : Časové plánování při rozhodování u komerčních projektů velkých staveb, 2007, diplomová práce