PENB vs. EŠOBObrázek 1: Grafické vyjádření průkazu energetické náročnosti objektu a energetického štítu obálky budovy pro jeden objekt [1]. Aktuálním tématem, které hýbe odbornou veřejností a v roce 2013 dolehne i na stavebníky či vlastníky nemovitostí, jsou novinky v hodnocení energetické náročnosti budov. Již od roku 2009 se běžně setkáváme s grafickými značkami, které mají přehledně vyjadřovat energetickou náročnost výrobku nejen na ledničkách, ale i na stavebních objektech. Jak správně číst barevné šipky A-G?

 

Třikrát jiné výsledky?

Předmětem tohoto článku je průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Často je nazýván „štítkem budovy“ a bývá považován za jediné a absolutní měřítko kvality budovy. Povinnost nechat zpracovat PENB měla za cíl, mimo jiné, poskytnout laikovi srozumitelnou formou informaci o vybraných technických parametrech objektu. Vedle PENB se obvykle zpracovává i energetický štítek obálky budovy (EŠOB), který podobnými grafickými prostředky informuje o zcela odlišných vlastnostech budovy. I za poměrně dlouhou dobu užívání PENB a EŠOB však stále dochází k záměně informací, které mají tyto dokumenty poskytnout. Proto v praxi narážíme na konflikt původního záměru srozumitelně předložit klientovi informaci o stavebním díle a reálnou interpretací. Vzhledem k tomu, že budou v brzké době zavedeny nové hodnotící postupy i grafická podoba PENB, budeme se setkávat s několika typy obdobně vypadajících dokumentů.

Platnost dosavadně zpracovaného průkazu energetické náročnosti oprávněnou osobou je 10 let od data vyhotovení. Vedle nové podoby PENB se budeme stále setkávat s platným PENB vyhotoveným před rokem 2013, a také EŠOB. Je otázkou, jak se to projeví v praxi a na realitním trhu. Budou při prodeji objektů klienty realitních kanceláří vyžadovány PENB v nové podobě (a s novou vypovídající hodnotou) přesto, že byl dříve vyhotoven PENB podle starých pravidel?

Na předloženou otázku odpoví až blízká budoucnost. V tomto článku se pokusím stručně osvětlit, jak interpretovat stávající formu grafického vyjádření PENB a EŠOB.

Ozřejmení pojmů

PENB – průkaz energetické náročnosti budovy hodnotí budovu z hlediska všech energií, které do budovy vstupují. Součástí hodnocení jsou energie na vytápění, chlazení, ohřev teplé vody, větrání a osvětlení.  Hodnotícím parametrem je měrná potřeba energie [kWh/(m2.rok)]. Ta je v dolní části průkazu procentuálně rozdělena na jednotlivé kategorie - vytápění, chlazení, ohřev teplé vody, větrání, osvětlení. Tedy, projeví se i kvalita navržených součástí technického zařízení budovy. Splnění požadavků na spotřeby jmenovaných energií je dokládáno k prokázání dodržení obecných technických požadavků na výstavbu ve smyslu vyhlášky č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

EŠOB – energetický štítek obálky budovy hodnotí pouze tepelně izolační kvalitu obálky budovy prostřednictvím průměrného součinitele prostupu tepla Uem [W/(m2.K)]. Na rozdíl od průkazu není rozhodující, kde objekt stojí, jak je orientován ke světovým stranám, jaké má technické zařízení pro vytápění, osvětlení, atd.

PENB vs. EŠOB

Obrázek 2: Vymezení vlivu na budovu započítaných v jednotlivých hodnotících případech

Jinými slovy, každý dokument hodnotí budovu ze zcela odlišného hlediska a za jiným účelem. Uvedené veličiny nejsou srovnatelné. Proto se běžně setkáme s případem, kdy na předloženém PENB a EŠOB není vyznačena shodná klasifikace. Neznamená to, že by jeden dokument byl přesnější, než druhý. Je jiný. Shodná je barevná a písmenná škála a též i normou požadované hranice vyjádřená písmenem „C“. Obrázek 2 ukazuje, jaké jsou zahrnuty vlastnosti budovy a vlivy na ni. V případě EŠOB jde pouze o plochu a vlastnosti jednotlivých konstrukcí na styku s vnějším vzduchem, naproti tomu PENB zahrnuje mnoho vlivů uvnitř i vně budovy. Hodnocení PENB lze tedy považovat za komplexní.

Příklad

Na obrázku 1 je průkaz energetické náročnosti budovy ve srovnání s energetickým štítkem obálky budovy. Můžeme jej prostřednictvím energetického štítku obálky budovy interpretovat tak, že budova má své obalové konstrukce navrženy dle požadavku normy ČSN 730540-2:20011 + Z1:2012. Z tohoto pohledu se nejedná o nijak zvlášť úsporný objekt. Naproti tomu slovní hodnocení průkazu energetické náročnosti svým zařazením do skupiny „A“ říká, že jde o budovu mimořádně úspornou. I průměrný objekt tedy může být metodikou používanou při výpočtu PENB, díky své technické výbavě (například tepelnému čerpadlu) vyhodnocen jako mimořádně úsporný. Stejného výsledku lze dosáhnout důslednou tepelnou izolací obálky budovy například i za použití tradičních zdrojů tepla. V takovém případě by však klasifikační třída EŠOB byla velmi pravděpodobně též „A“. Lze tedy odvodit, jaké opatření je klíčovou komponentou stavby. Zda jen její technické vybavení, či stavba jako celek. PENB obsahuje též protokol, v němž jsou uvedeny parametry obalových konstrukcí stejně jako v EŠOB. Nejde však o grafické vyjádření. 

Závěr

Průkaz energetické náročnosti je nástrojem, který se na stavební dílo dívá jako na výrobek, o jehož vlastnostech by měl být kupující seznámen srozumitelnou formou. Snahy o snadné vyjádření energetické úspory v objektech jsou ovlivňovány potřebami stále se vyvíjející legislativy. V následujících letech tedy budeme narážet na celou řadu forem vyjádření kvality objektu. Závěrem konstatujme, že grafické vyjádření je neoddělitelné od přiloženého protokolu, který může interpretaci značně pomoci.

autor: Ing. František Vlach

Literatura

[1] Archiv společnosti Gades solution s.r.o.
[2] ČSN 73 0540–2. Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky, Praha: Český normalizační institut, 2011
[3] Česká republika. Vyhláška ze dne 18. června 2007 č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov. In Vyhláška č.148/2007 Sb., Sb 2007 1855-1867s.


 


Obsah je chráněn autorským zákonem ©

 


Zprávy


kalkulacka

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.